Po ČR existuje síť záchranných stanic pro opuštěná a zraněná zvířata. Pokud takové zvíře najdete, můžete si v aplikaci Zvíře v nouzi na svém mobilním telefonu zjistit, kde je nejbližší záchranná stanice a taky kontakt na ni. Vždy prosím nejdříve zavolejte do stanice, než na zvíře budete sahat! Ve stanici vám poradí, jak nejlépe postupovat. Bohužel totiž není ojedinělé, že lidé vezmou z přírody třeba zajíčky nebo srnčata, které matka neopustila, ale pouze šla sehnat potravu nebo je někde opodál. Z takových zvířat pak lidé nevědomky udělají sirotky, kteří navíc mají v lidské péči jen velmi malou šanci přežít, jelikož takto malá mláďata jen stěží přežívají na umělé stravě a bez mateřské péče. Naopak vám po telefonu zkušení odborníci ze záchranné stanice poradí, že na ptáky oproti savcům můžeme bez problému sahat, aniž by je matka poté odvrhla, a často stačí jen  z hnízda vypadlé mládě ptáka umístit na vyvýšené místo (větev stromu) a matka si ho najde nebo pokud je dostatečně velké, tak odletí. Výjimku tvoří rorýsi, které matka když vypadnou na zem nekrmí. Pokud je to dospělý rorýs bez známek zranění, je možné jej hodit do vzduchu a měl by být schopen odlétnout, v případě rorýsů ale raději volejte ihned na záchrannou stanici. Ptáky na zemi totiž brzy najde nějaký predátor, často bohužel naše kočky domácí, před kterými poskakující pták nemá šanci. V této době, kdy planetu obývá více jak 7 miliard lidí, čelí divoká zvířata mnohým nebezpečím, která jsme jim „nastražili“. V ČR jsou to nejčastěji úmrtí nebo popáleniny ptáků na vysokém elektrickém napětí, nárazy do skel či sražení autem, utonutí v bazénech, nádržích na vodu, pády do trubek a jiných pastí, posekání zemědělskými stroji…. Divoká zvířata jsou ale i účelně trávena, často jsou mezi takovými otrávenými zvířaty i kriticky ohrožené druhy dravců, jako je krahujec obecný nebo moták lužní. Bez těchto dravců potom dochází k přemnožení hlodavců, kteří způsobují škody na zemědělské půdě, a proto jsou zemědělci tráveni a vše se zase opakuje. Pokud zničíme jeden článek v přírodě, naruší se celý koloběh a tím přírodní rovnováha. Navíc tomu nepřispívá ani naše hospodaření v krajině, udělejme ze své zahrady šťastné prostředí pro naše divoká zvířata, zajistěme jim dostatek potravy ponecháním našich trávníků plných kvetoucích rostlin. Organizace Jaro Jaroměř se zabývá správným udržováním krajiny a její ochranou a mimo jiné také provozuje záchrannou stanici pro divoká zvířata. Jsem moc ráda, že jsem tuto stanici mohla navštívit, protože lidi tam dělají fantastickou práci, často za velmi malé peníze nebo úplně dobrovolnicky. Starají se, léčí a doslova „vypiplávají“ jedince různých druhů, kteří, pokud to jejich zdravotní stav dovolí, jsou vypuštěni zpět do volné přírody. Podpořme tyto obětavé lidi v jejich práci, kterou dělají i za nás. Za naši krajinu. Každý příspěvek se počítá. Nebo přiložme ruku k dílu v samotné stanici. Každý z nás ale může především přemýšlet nad svým chováním a tím minimalizovat riziko, že dojde k poranění nebo úhynu divokých zvířat. Zabezpečme si své bazény, okna, roury, nesahejme na zvířata, pokud nejsou viditelně zraněna a nepotřebují naši péči, buďme správně informovanými lidmi, kterým není naše příroda lhostejná.